Ahoj, my 9.A máme za sebou další výlet, osobně bych mu určitě dala název “Pevnost Boyard - helfenburská edice”. Nebojte se ,hned vám povím proč. Už hned po příjezdu to pro nás byla bojovka. Hned co jsme rozložili stany, šlo se na lov suchých klád a ke studánce pro vodu. Dolů se šlo hezky, do kopce už to samozřejmě taková sranda nebyla, alespoň jsme si pořádně rozehřáli svaly - to se nám hodilo na následující soutěž, plnou her a nejrůznějších výzev. Například jsme si mohli zkusit střílet z luku , nebo pro svůj tým získat co nejvíce skleněnek jenom za pomoci čínských hůlek.
Úkol zněl jasně, získat všech sedm klíčů a otevřít tak truhlu plnou Cepllarů (větší zlatá mince s podobiznou paní učitelky) a menšího překvapení v podobě středověké hostiny, kde špunty a kosti létaly vzduchem (vše EKO, nebojte). Po návratu do základního tábora si odvážní mohli zkusit slaňování po skále a že odvážných spidermanů bylo hodně. To jsme ještě netušili, že zlatý hřeb večera nás teprve čeká…Jakmile slunce vystřídal měsíc s černočernou tmou vypravili jsme se prozkoumat Helfenburg za tmy a to byla pecka, všichni jsme měli trošku nahnáno, ale za ty zážitky to opravdu stálo a vzpomínat na to budeme hoodně dlouho…Potom se zalezlo do stanů a šlo se rychle spát. 2. den jsme museli vše sbalit a uklidit. Kolem 10. hodiny jsme vyrazili směrem k vesnici Ostré, kde byla zastávka na oběd. Favorit nebyl nikdo jiný než řízek s hranolkami v kombinaci s vychlazenou Kofolou. Když jsme načerpali energii vyrazilo se na vlak,ten nebyl úplně za rohem, ale až v Úštěku. Na náměstí se někteří osvěžili ledovou tříští nebo nanuky a pokračovalo se v cestě na vlakové nádraží,kam jsme došli opravdu za chvilku. Náš výlet jsme zakončili na horním nádraží v Litoměřicích pořádným poděkováním paní učitelce a třem organizátorům panu Schejbalovi, Fouknerovi a panu Ludvíkovi, co se na uskutečnění výletu podíleli a kvůli nám se převlékli třeba za otce Fura , kata nebo hradní strážce.
Nela Špaková