Za mlhou hustou, že by se dala krájet a dost možná ještě dál, ukrývá se Černá hora. Za slunečného počasí je úplně obyčejná, ale sotva ji přikryje mlha, začíná to pravé dobrodružství. Svahy se plní různobarevnými pohybujícími světélky, mezi kterými kličkovali také naši lyžaři. Přihlásilo se 25 odvážlivců a zbytek odpočíval na ježdíku. 😀
Odpolední procházka se nesla v podobném duchu. Ježdíky nás dopravily až na Kolínskou boudu. Dobrotami jsme se posilnili na zpáteční cestu.
Zvládneme večerní disko? 😉
Lyžníci z 5.B a 7.A